NA HŘEBEN VELKÉ FATRY. A LEGÁLNĚ!

S Vladem jsme tento rok dokonale vyladili systém "náhlých výpadů" - jedna esemeska, večer na skype a druhý den už valíme do hor. Stejně to bylo i tentokrát. Vlado jde v pondělí až na noční, já mám v kalendáři taky volno, tak proč sedět doma? Dohodnuto. V neděli po obědě vyrážíme na hřeben Velké Fatry. Cesty na východ se netřeba bát - u Nitry najedete na ErJedničku a s nohou na plynu pohodlně valíte až do Bánské Bystrice. Pak zbývá už jen kousek, projet Dolným Harmancem a stojíme na startovním puntíku na začátku Bystrické doliny. Je pozdní odpoledne, ale to nás nemůže rozhodit. Těsně pod hřebenem na nás totiž čeká teplá postel v horském hotelu Král´ova Studňa. Jdeme na to.

Info: Veľká Fatra s najvyšším bodom Ostredkom (1592 m) je šiestym najvyšším pohorím Slovenska. Výškové rozpätie oblasti od 400 m n. m. na Váhu pri Sučanoch až po najvyššie časti svedčí o členitom povrchu. Túry v oblasti patria prevažne medzi stredne ťažké. Oblasť pokrýva bukový, smrekový, kosodrevinový a subalpínsky vegetačný stupeň. Hrebeňové partie Veľkej Fatry sú turisticky vyhľadávané pre hôľny charakter (autor: Tomáš Trstenský, Hiking.sk). Území je od roku 2002 vyhlášeno národním parkem, cyklisté se tak na jeho území mohou pohybovat jen po oficiálně schválených cyklotrasách.

Šlapeme sotva pár minut a už nás z cesty odvádí šipka k "vodným žlabom". Uplně nevíme, co si pod tím představit, takže malému zdržení se nebráníme ani chvíli. Pár set metrů a stojíme u posledního funkčního žlebu pro splavování dřeva ve střední Evropě s úctyhodnou délkou 2450 metrů. Vše vybudováno pouze ze dřeva, bez jakéhokoliv železného spojovacího materiálu. Respekt! To stálo za malou odbočku.

Po malé historicko-naučné odbočce se napojujeme zpět na naši žlutou značku šněrující Bystrickou dolinou směrem k hřebenu. Na lesní asfaltové cestě podezřele pohodlně nabíráme výškové metry, až je nám to divné. Za půlkou se asfaltka mění na rozbitou cestu plnou kamenů a balvanů, ale furt jde docela pěkně jet. Někde jsme četli, že je to nejsnazší nástup na hřeben, a asi to bude i pravda - normálně nás ty výškové metry bolí mnohem víc. Konečně stojíme na hřebenu. Výškoměr ukazuje 1300 metrů, slunce právě zapadá za horizont a v chatě už se na nás těší večeře. A my na ni.

V hotelu mají teplé jídlo i studené pivo. A když máte dobrý den, můžete vzít mapu, nahodit výraz drsného bikera a nezávazně zaflirtovat s kočičkama na podnikové rekreaci.

Moc jsme toho dnes nenajeli, ale do postele se i tak těšíme. Na výběr jsme měli hotelový pokoj, apartmán, trochu stísněný turistický pokojík nebo místo na stanování za hotelem. Volíme předposlední možnost, ještě u patrových postelí trochu zavzpomínáme na dětství a jdeme spát.

Ráno chceme stihnout východ slunce přímo na hřebenu. Ale máme tu malý problém - recepční na nás zapomněl. Večer jsme se domluvili, že nám nechá otevřený zadní vchod, kterým proklouzneme do studené tmy. Ten je teď ale zamčený. Co se dá dělat. Zaplaceno máme. Jde se oknem.

Ty rána jsou stejně ze všeho nejlepší. Noc pomaličku vytláčí barevný rozbřesk. Slunce se odhodlává vyhoupnout nad naše hlavy a před námi se rozjíždí nádherný hřeben Velké Fatry.

Od chaty míříme přímo na Krížnou - 1574 metrů vysoký, oblý, holý kopec sebevědomě dominující jižní části Velké Fatry. Říká se, že i když bude na celém hřebenu takový klid, že se nepohne ani lístek, na Krížnej bude stejně řádit vítr, který vás bude chtít odfouknout zpátky do údolí. Právě přes Krížnou totiž směřuje přirozený koridor vedoucí vzdušné masy z jedné strany hřebene na druhou. A tak hora dostala i své jméno, protože od nepaměti "na Krížnej krížne vetry dujú". Od chaty je to necelé 4 kilometry a 300 výškových. Většinou jde po kamenité cestě jet, chvíli je sklon na nás už moc prudký. Po ránu se aspoň zahřejeme.

A jsme tady. Vítr usilovně hobluje vysokou trávu i naše tváře, slunce se právě vyšvihlo nad hradbu Nízkých Tater a hned se pustilo do přetahované s mraky nad našimi hlavami. Úžasná podívaná jako vždycky. To nikdy neomrzí.

Přírodního kina jsme se už nabažili, a tak je před námi pokračování - krátký úsek po hřebeni a cesta do údolí. Na sever od Krížnej pokračuje hlavní hřeben Fatry, přímo k nejvyššímu bodu pohoří Ostredku s 1592 metry. Vypadá fakt lákavě, ale pokud sedláte kolo, tudy cesta nevede. Pravidla národního parku jsou striktní - cyklisti jen po cyklotrasách. Už tak je skoro zázrak, že tu měl někdo tolik rozumu a pustil cyklisty v národním parku i mimo asfaltky a dokonce až na hřeben.

Naše cyklotrasa se od hlavního hřebene stáčí na druhou stranu. A ani ta nevypadá vůbec zle!

Z Krížnej vás nakopne sto výškových a rychle se prohoupete typickými velkofatranskými holinami až na Líšku.

Cesta bez větších rozpaků recykluje drahocenné výškové metry, naši předchozí dřinu ale hory velkoryse kompenzují parádními výhledy. Ty umí Velká Fatra fakt skvostně.

Pod hřebenem nás cyklotrasa už posílá na klasickou cestu, která nás motá úbočím údolí pod Majerovou skálou. Vlado sice moje nadšení usilovně mírní, ale mě ta cesta přijde prostě esteticky dokonalá - bílá linka se jemně vlní v zeleném svahu s rozesetými solitéry - óóó.

A hotovo. Už stačí jen trochu popojet a sedíme v restauraci v malé hornické vesničce Staré Hory. Vyhladovělí jsme jak vlci. Naštěstí se před námi během chvilky vyjímá zasloužený oběd, co jiného než halušky s bryndzou.

Naše rychlá výprava na hřeben Velké Fatry je u konce. Byla to jasná paráda, jedna z nejpěknějších lokalit letošního roku. K tomu si připočítejte bonus radosti z toho, že existuje národní park, kde cyklisty pustí i mimo asfalt a až na hřeben. Moc dobře ale víme, že jsme viděli jen kousíček. Fatra  si zaslouží daleko důkladnější průzkum. Až sleze sníh, jdeme na to.

Délka: 41 km

Nastoupáno: 1680 m

Povrch:  50% kamenité cesty, 50% asfalt

Obtížnost: Střední

Highlights: hřeben Velké Fatry a výhledy z něj; krásná a legální (!!) biková trasa v národním parku

Hodnocení Trail-Busters: Moc pěkná trasa, která vás zavede až na hřeben Národního parku Velká Fatra. Výškové metry nastoupáte docela jednoduše, i když nejspíš na pár úsecích kolo potlačíte. Nečekejte žádné technické orgie, ale spíš umírněnou a ne příliš dlouhou vysokohorskou túru s parádními výhledy. Jen je škoda, že úsek na hřebenu není delší. Co nejdřív se sem vrátíme projet víc!

GPX download: