JEDEN KLÁŠTER, PĚT SET PŘÍBĚHŮ - ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY BAROKA - 1. DÍL

Základní stan rozbíjíme na Chalupě pod lomem přímo v Dolní Moravě, ve stínu rozložitého masivu Králického Sněžníku, v údolí proslaveném populární Stezkou v oblacích i letními návaly turistů.

Místní bikepark má zatím jen jednu lajnu, 4 kilometry délky, 350 metrů převýšení. Začátek různorodě nakopaného trailu je přímo pod dohledem netradiční rozhledny, takže o stylový start máme postaráno, jde se na to.

Nebojte, stačí párkrát šlápnout do pedálů a o mumraji oblíbeného turistického cíle už nebudete vědět. Únik z civilizace dnes ale trošku bolí. Vydáváme se totiž příkrou lesní asfaltkou, která se vražedným sklonem motá pod hřbet vrcholu Klepáč. Ten uzavírá druhou stranu Králického kotle, přímo proti atrakcemi prošpikovanému Slamníku. Vítanou úlevu přináší až svahem traverzující šotolinka do sedla Puchača.

A začíná terénní potěšení technických úseků lesní stezky proplétající se k vrcholu téměř dvanácti set metrového Klepáče. Tady už ordinujeme povinnou zastávku. Pětadvaceti metrová dřevěná rozhledna rozhodně stojí za zdolání – nabízí totiž přinejmenším stejně zajímavé výhledy jako vyhlídkový gigant na protějším kopci, především krásně zvlněné podhorské louky poseté starými usedlostmi na polské straně hranice stojí za to. A jako bonus si odnášíme zajímavou informaci. Ne nadarmo Poláci nazývají tento kopec jako Trojmorski wierch. Ano, hádáte správně, právě z jeho svahů se voda rozbíhá do tří moří – Černého, Baltského i Severního.

Sjezd z Klepáče býval lahůdkou, několik polomů v posledních letech jej ale nepěkně pocuchalo. Za Horní Moravou se strategicky dál držíme vytrvale se svažujícího hřebenu, lesní stezka střídá pěkné úseky s rozbitějšími.

Konečně vyjíždíme z lesa a nový pohled nás skoro shazuje z kola. Stojíme na rozlehlých horských lukách, vysoko nad údolím, nikde nikdo, naši samotu ruší jen roztroušené stádo krav rozvážně přežvykující trávu.

Slovy klasika: „To není země, to je zahrádka!“. A na vzdáleném horizontu už vidíme náš cíl…

Dlouhé sklouznutí se po loukách do údolí je parádní odměna. Teď už ale stojíme v údolí v Prostřední Lipce, takže co dál? Stačí odšlápnout jen kousek asfaltu a už tu máme další unikátní zajímavost. Přímo u silnice nejdřív potkáváme pěchotní srub K-S 14 U Cihelny, jeden z mnoha objektů téměř dokončené linie československého opevnění Králické oblasti, a hned za ním Vojenské muzeum.

Obojí stojí za návštěvu, stejně jako navazující naučná stezka, po které se vydáváme dál. Poctivě zastavujeme u informačních tabulí napěchovaných zajímavými informacemi, vrcholem je pro nás obhlídka dalších objektů poškozených při německých zkouškách protipevnostních zbraní. Mohutné díry v mase betonu, zkroucená ocel, dokonce i zbytky „tajné“ zbraně Röchling trčící ze stěn tvrze Hůrka jsou více než působivé. Ostatně jedinečná historie opevnění Králické oblasti vydá na další výživný výlet - vřele doporučujeme.

Ale to si necháme na jindy, dnes máme zaměřeno na jiný cíl. A už od bunkrů vidíme, že ne zrovna snadný cíl. Klášter na Hoře Matky Boží se totiž nad Králíky tyčí skoro jako Annapurna. Silueta kláštera na mohutném kopci přitahuje naše pohledy jako magnet, ať se hneme kamkoliv. Původně se téměř osmistovkový kopec jmenoval Lysá hora. Když byl monumentální klášter v roce 1700 dostavěn, lidé jej začali nazývat Hora Matky boží. Obliba poutního místa raketově rostla a v roce 1728 jej navštívilo přes 150 tisíc poutníků. Jenže poutní historie barokního skvostu pod Králickým Sněžníkem není to nejzajímavější…

Stoupání na kopec je dlouhé, a tak se konečně můžeme ponořit do nedávné historie, kdy klášter zažil nejpohnutější příběh své existence. Na jaře roku 1950 totiž komunisté spustili „Akci K“. Hojně navštěvované poutní místo uzavřeli, obehnali ostnatým drátem a přes noc do něj svezli dvě stovky řeholníků z celého Československa. Jejich „nevyhovující“ víru měly převychovat těžké nucené práce.

Nelidskými podmínkami internačního tábora prošlo do roku 1961 na pět stovek mnichů – jeden klášter, pět stovek nešťastných příběhů. Pomalu se blížíme k rozlehlému areálu kláštera.

Vznešené křivky, velkolepá dispozice, majestátní zasazení do krajiny. Každým centimetrem v nás klášter zanechává silný dojem. Ten však ještě graduje návštěvou Památníku obětem internace, který nalézáme přímo v areálu opět obnoveného poutního místa. Silný zážitek. Samotná prohlídka opuštěných klášterních prostor nasazuje dnešní vydatné výpravě už jen důstojnou, zaslouženou korunu.

PROČ ZŮSTAT DÉLE

Oblast Králického Sněžníku je jednou z nejzajímavějších českých lokalit pro milovníky náročného přírodního bikování. Především hřebenovka kolem Kraličáku, při které horský masiv zdoláte z polské strany a poté si dopřejete dlouhé, velmi náročné úseky technické jízdy na přírodních stezkách, patří do zlatého fondu českého bikování. Lokalita je také ideální pro nástup na fantastickou, divokou hřebenovku Rychlebských hor. Ale pomějí se tu nejen zkušení bikeři. Milovníci historie se mohou vyřádit na výletech po linii československého opevnění a pro rodiny s malými dětmi je v údolí Dolní Moravy připravena opravdu velkorysá nabídka lákavých atrakcí.

Nástupní bod: Dolní Morava

Cíl: Králíky, Hora Matky Boží

Délka: 29 km

Nastoupáno: 1082 m

Povrch: 50% lesní a polní cesty, 35% lesní stezky, 15% asfalt

Obtížnost: Střední

Highlights: množství atrakcí pro další vyžití v údolí Dolní Moravy, vojenská historie opevnění, prohlídka kláštera

GPX download:

Jak se dopravit

Jedete do poměrně odlehlého kraje. Vlak sice zajíždí z Hanušovic do Červeného potoka, ale vlastní auto je lepší varianta.

Na čem vyjet

Především první třetina trasy oplývá náročnějšími pasážemi, kde je celoodpružené kolo výhodou.

Jaké bude počasí

Nad hlavou máte masiv Králického Sněžníku – tady už jste v horách, tak s tím počítejte a přizpůsobte tomu výbavu i plánování.

Jak se orientovat

Docela přehledná trasa, na kterou bychom si troufli i s obyčejnou papírovou mapou

Kde se najíst a ubytovat

Okolí Dolní Moravy je prošpikováno službami turistům, tady problém mít nebudete. My jsme využili Chalupu pod lomem a maximální spokojenost - umístnění na klidném kraji Dolní Moravy je super. V dolnomoravském údolí pozor mimo hlavní sezonu - brzká zavíračka hospod a restaurací nás tu trochu zaskočila. Pokud vám nevyhovuje silný turistický ruch v údolí, můžete se „uklidit“ za kopec do Hynčic pod Sušinou. Vynikající služby i zázemí zde mají v penzionu Kolovna, navíc vám pomohou naplánovat další zajímavé trasy v kraji.

Na co si dát pozor

Hřebenová část mezi sedlem Puchača, Klepáčem a sekcí za přechodem Horní Morava bývá často obětí polomů. Může se stát, že některé úseky jsou velmi poškozené a těžko průchozí.

Zajímá mě náročnost

Technické sekce jsou koncentrovány do první třetiny trasy kolem vrcholu Klepáč. Zbytek už je víceméně pohodové brouzdání krajinou.