POKLAD NA ZELENÉ HRANICI - ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY BAROKA - 8. DÍL

NÁVAZNOST NA TRAILOVOU LOKALITU: TRUTNOV TRAILS

Pokud jste se dostatečně vyřádili na Trutnov Trails, máme pro vás pádný důvod, proč vyrazit prozkoumat jen pár kilometrů vzdálený Broumovský výběžek. Ten totiž není jen tak obyčejným krajem.

Je toho hodně, těžko vybrat, čím začít. Celý hraniční region fatálně poznamenal poválečný odsun většinového německého obyvatelstva. Z kdysi velmi bohatého regionu se rázem stal pomalu chátrající, divoký stín bývalé prosperity. Vesnice a mohutné statky sice díky turistickému ruchu, alespoň v letní sezóně, opět ožívají, při putování krajinou zde ale stále najdete neuvěřitelné množství tajemných míst.

Zaniklé vesnice, rozbořené kostely, opuštěné kříže a zarostlé hřbitovy. Připočtěte si také nebývalou koncentraci unikátních barokních památek připomínajících rozmach kraje pod správnou benediktínského kláštera v Broumově. K tomu spousta přírodních zajímavostí, kterým vévodí proslulé Adršpašské skály. A biker? Ten se tu poměje díky hustému seznamu zajímavých terénů. Na jeden pozapomenutý kraj toho není málo, co? Ostatně pro mě osobně je to jeden z nejzajímavějších a nejoblíbenějších rajónů v celém Česku…

Vyrážíme z Teplic nad Metují, přirozeného turistického centra kraje, tím správným směrem. K hranicím. Místo mumraje obklopujícího skalní města začíná prostor rychle vyplňovat klid a mír. A také první zajímavosti. Před Vernéřovicemi nás v lese zastavuje starý poutní kostel. Ten před lety zachránil holandský pár Hans a Marjolijn, kteří zničený a vyrabovaný svatostánek léty dřiny přeměnili na nahrávací a koncertní studio. Přímo ve vesničce pak potkáváme první kostel z unikátní Broumovské skupiny, což je souhrnný název pro devět barokních venkovských kostelů rozesetých v okolí Broumova. V úvodní kanonádě pokračuje nedaleké Meziměstí se svým ospalým, ovšem překvapivě výstavním vlakovým nádražím, které v době vzniku patřilo mezi největší v českých zemích. V Ruprechticích nás čeká ještě jeden kostel z barokní skupiny a už stoupáme pod hřeben Javořích hor.

„To není země. To je zahrádka,“ notujeme si legendární repliku Rudolfa Hrušínského na lesní cestě vedoucí po hraně mezi loukami a prudkými svahy hřebene. Tady nad Ruprechticemi a Vižňovem, obzvláště brzo po východu slunce, je to opravdu nádhera. Shlížíme na mírně zvlněnou krajinu citlivě rozdělenou mozaikou luk a pastvin, pohled dozdobují mezi kopci se skrývající vesničky a k nebi se tyčící špičky kostelů. Nikde ani živáčka, pohoda tu nabývá doslova hmatatelné podoby. Ano, důrazně doporučujeme svalit se na chvíli do trávy a tu krásu pořádně nasát.

Po krátké odbočce do Polska se opět vracíme na naše území kousek nad Zdoňovem. Tady se napojujeme na nenápadnou starou cestu, která pomaličku začíná vyprávět dobře známý příběh českého pohraničí. Nejdřív si všimnete patníků, pak staré, pitoreskně pokroucené jabloně, o kousek dál stojí osamocený, větrem a deštěm ošlehaný kříž, pohnutý osud místa nakonec prozradí přírodou dávno pohlcené zbytky domů. Smutný příběh patří zaniklé vesnici Libná. Kdysi měla na pět stovek obyvatel, po válce odsun, život obce ale ukončila až armáda v šedesátých letech, která jednoho dne většinu domů odstřelila. Zbylo jen pár chalup.

Nad Libnou se drápeme na Hraniční hřeben. Nejedna kapka potu se tu uronila, ale stojí to za to. Uzoučký hřebenový chodníček se vlní přes kořeny mezi borůvčím a ideálně ředí dosavadní kulturní a krajinnou exkurzi řízným bikerským destilátem.

Jeho závěrečná sekce na dramatické skalnaté hraně bude dozajista patřit mezi zážitky, kterými budete ještě dlouho obšťastňovat své kamarády. Ostatně nejlepší doporučení dává stezce zařazení do trasy uznávaného etapového závodu MTB Trilogy.

Teď máte na výběr.

Pokud máte dobrou mapu, orientační smysl a nebojíte se jet cestou i necestou, z Horního Adršpachu se vydejte po značené cyklotrase 4036, pod Dlouhým vrchem uhněte k Šibeničnímu vrchu a přes louky naberte směr ke Zdoňovu, až uvidíte na kopci tajemnou zříceninu. Tudy je to moc pěkné, ale kvůli měnícím se pastvinám a nejistým cestám to zkrátka není pro každého. Pokud si na orientační cvičení netroufáte, nevadí. K tajemnému cíli ukrytému v hustém smrkovém lese vás navedeme v pohodě z opačného směru. V Dolním Adršpachu stačí odbočit na žlutou značku ke Křížovému vrchu, trocha stoupání a už jsme v malém údolíčku u kapličky obklopené meditačními kameny.

Odsud ještě porce tlačení a jsme tady. Na vrcholu Kopeček se mezi vysokými stromy tyčí rozložité ruiny starého barokního kostela Panny Marie. Postaven byl v roce 1667, ale jeho „život“ trval jen sto let. Josefínské reformy jej v roce 1768 uzavřely, poté sloužil ještě jako sýpka a od roku 1870, kdy přišel o střechu, už jen srůstá s přírodou. Krásné místo…

Stačí se sklouznout po asfaltce do Teplic a za sebou máme horní část naší, do nepravidelné osmičky vepsané trasy. Tady můžete zaslouženě zavelet k odpočinku, pokud ale po první padesátce kilometrů ještě nemáte dost, jedeme dál. Charakter trasy se proměňuje. Opuštěnou, tichou pohraniční krajinu střídá vesnický ruch násobený četnými turistickými cíli. U České Metuje se napojujeme na zábavnou pasáž motající se ve svahu nad stejnojmennou řekou, vaši techniku tu navíc prověří hned několik úzkých lávek. Chvíli na to řádné zapocení ve výjezdu k Polici nad Metují odměňuje krásný výhled i několik zajímavých zastávek.

Doporučujeme nahlédnout ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie s jeho velmi zvláštním spojením mohutného raně gotického portálu s pozdější barokní přestavbou. No a jestli vám vyhládlo, zaparkujte v místní Sokolovně, kde vaří sice neokázale, zato rychle a poctivě.

Znovu se noříme do lesa a za chvíli potkáváme malou dřevěnou kapličku s kamennou křížovou cestou. Pěkné, nic ale nenasvědčuje tomu, jak pohnutou historii toto místo má. Vše začalo v létě 1892, kdy mladičká Kristina Ringlová místo košíku s houbami přiběhla domů se zprávou o zjevení tajemné postavy. Novina se rychle roznesla, následovala další zjevení a zázračná uzdravení. Z Ticháčkova lesa nad Policí se stalo vyhlášené poutní místo, kam proudí statisíce poutníků. Město zažívá nebývalou konjunkturu. Církev ale zjevení považuje za podvod a místo odmítá posvětit, navštěvování lesa je zakázáno. Tisíce poutníků se snaží rozehnat četníci, kteří se před rozzuřeným davem musí nakonec zachránit útěkem. Podivná historie místa tím však neskončila – Kristina je odsouzena za vraždu kamarádky, v roce 2010 kapli vypálil místní žhář…

Na začátku to bude trochu bolet. Výjezd na Hvězdu totiž není nikdy zadarmo, to ví každý, kdo jel Rallye Sudety. Ale odměna je - ne úplně sladká - spíš šťavnatá. Ještě než se spustíte dolů, určitě se zastavte u elegantní barokní kaple, přilehlé vyhlídce nebo na horské chatě s možností občerstvení. Energie se vám bude určitě hodit.

Před námi je totiž legendární technická, mnohým bikerům noční můry nahánějící sekce na zelené turistické značce. Pokud si na obtížnou pasáž netroufáte, máme pro vás tip - sjezd si střihněte po svižné červené značce a máte po problému.

Pak trocha brouzdání mezi loukami a už tu máme další vydatný kopec. Stolová hora Ostaš je však labutí písní stoupavé části naší trasy. Odsud nás čeká parádní vyhlídka na celičké Broumovsko u rozcestníku ke Sluji Českých bratří, famózní kořenově-šutrový sjezd a pak už jen lesní vyšlapání do Teplic.

Asi jste si všimli, že jsme dnes poprvé v našem barokním seriálu nestopovali příběh jednoho cíle. Důvod je prostý. Vybrat jen jedno zajímavé místo zkrátka nejde, baroko totiž pulsuje v tepnách celého Broumovska. Budete tu potkávat výstavní kláštery, opuštěné kostelíky, v lesích dávno ztracené kříže. Snad nikde jinde v naší republice nenajdete tak nerozlučné spojení výborného bikování s historickými zajímavostmi, vše nebývale okořeněno starými příběhy kdysi bohatého, pak zničeného, dnes však znovu probouzejícího se kraje. Sem se prostě musíte vydat.

Nástupní bod: Teplice nad Metují

Cíl: Teplice nad Metují

Délka: 85 km

Nastoupáno: 1991 m

Povrch: 60% lesní a polní cesty, 15% lesní stezky, 25% asfalt

Obtížnost: Střední

Highlights: klid a tajemná atmosféra kraje, spousta zajímavostí, atraktivní terény

GPX download:

Proč zůstat déle

Začít byste měli vyhlášenými skalami. Počítejte ale s tím, že na prozkoumání Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn vám jeden den stačit nebude. Potom můžete zase sednout na kolo a začít objevovat kouzlo unikátního souboru devíti barokních venkovských kostelů. Doporučujeme! Výlet si určitě udělejte také do krásně opraveného historického centra Broumova, kterému dominuje výstavní benediktýnský klášter. Po jeho prohlídce se můžete potěšit ve skvělé klášterní kavárně Café Dientzenhofer. Mezi Hronovem a Žacléřem si užijí milovníci československého prvorepublikového opevnění. Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na „co by kamenem dohodil“ vzdálené Krkonoše. A na závěr ještě jeden dobrý tip. Pokud vám přece jen zbyde trocha volného času, třeba po cestě domů, zastavte se v nedalekém barokním špitále Kuks, je opravdu nádherný.

Jak se dopravit

Připravte se na dlouhou cestu – Broumovský výběžek patří mezi nejodlehlejší kraje Česka.

Na čem vyjet

Trasu projedete i na pevném horském kole. Na četných technických a kořenových pasážích přijde vhod celoodpružený bike.

Jaké bude počasí

Tak nějak normálně.

Jak se orientovat

Většinou pojedete po turistických značkách a cyklotrasách. Přibalit mobil s GPS nebo navigaci vám však jako obvykle doporučujeme.

Kde se najíst a ubytovat

V turistických centrech oblasti (Teplice nad Metují, Adršpach, Broumov) nebudete mít s občerstvením ani ubytováním problém. Počítejte ale s tím, že se zvyšující se vzdáleností od nich možnosti rapidně klesají. Pro ubytování můžeme doporučit například příjemný rodinný penzion Podskalí, který je přímo na naší trase. K občerstvení vyzkoušejte stylovou Kalírnu v Adršpachu, na oběd se stavte v restauraci Sokolovna v Polici nad Metují a poslední zbytky sil můžete občerstvit na vrcholech Hvězdy i Ostaše.

Na co si dát pozor

Pozor při plánování termínu. V hlavní letní sezóně bývá v Adršpašských skalách přeplněno turisty, což pocítíte i na příjezdových silnicích. Zkontrolujte také termíny Rallye Sudety a MTB Trilogy – části trasy se s těmito závody potkávají.

Zajímá mě náročnost

TTrasa má několik těžších technických pasáží, ale rozhodující roli bude hrát spíše fyzická náročnost. Pokud si na osmdesátku kilometrů netroufáte, trasu si jednoduše rozdělte do dvou dnů.