Blog
11. 08. 2012

FRANCOUZSKÝ PŘEDKRM Z VAL D´ISERE

Za pár dnů ve Val d´Isere jsme toho stihli fakt hodně. Famózní traily Savojských Alp, závod světového poháru horských kol, focení, natáčení, tiskovky, cukrárny. Než ale přijdou na řadu šťavnaté reportáže, mrkněte na úvodní report zachycujících atmosféru, zákulisí svěťáku i parádní okolí francouzského horského centra.

CESTA

Je konec července a z Brna vyráží dvě dodávky po střechu nacpané živým a neživým inventářem Merida Biking Teamu a část české juniorské repre. Před námi je trošku úmorných 1200 kilometrů do dějiště závěrečného závodu světového poháru horských kol ve francouzském horském středisku Val d´Isere. Za Prahou se k nám na benzince připojuje dodávka řízená koučem českých bikerů Viktorem Zapletalem a svézt chtějí zřejmě i vyfešákované slečny obcházející kamiony. Viktora bereme, slečny nebereme.

 

Zvládnout karavanu tří dodávek není žádná sranda. Ale když máte vysílačky, je to brnkačka: "Viktore, neměli jsme odbočit doprava?" - "Nee, mě navigace ukazuje rovně" - "Moje navigace ukazuje, že jsme měli odbočit." - "Aha. Co teď?" - "Dobrý, nějak tam dojedem."

 

Dvanáct set kiláků není žádná sranda, ale když potkáte poldu jako vystřiženého z americké Route 66, je to dobré znamení.

 

DEN 1

A jsme tady. Val d´Isere je vyhlášené horské středisko ležící uprostřed Savojských Alp v osmnácti stech nad mořem, nějakých pět kilometrů od italských hranic. Měli tu olympiádu v devadesátém druhém, Tour de France a tento víkend tu pravidelné lyžařské svěťáky doplní i ten bikerský. Ubytko tu není problém. Za velmi rozumnou cenu můžete mít apartmán přímo na hlavní třídě s výhledem na okolní kopečky. Fakt pohoda.

 

Dost rozjímání, jde se do práce. Pod vedením Lukáše Vlacha a Viktora Zapletala se rozjíždí příprava a stavba zázemí české bikerské XC reprezentace. Tři velké stany v pohodě pojmou vše potřebné, ale vedle kamionů profi týmů, které po rozložení připomínají výrobní halu ČKD, to na body trochu prohrávají. Příjemná rodinná atmosféra deficit čtverečních metrů plně vynahrazuje.

 

Uvnitř stanů je to opravdu útulné. Kombinace červené plachtoviny a sluníčka dělá svoje. Není divu, že si to tu Honza Jobánek spletl se solárkem a poctivě chytá bronz, aby po návratu mohl machrovat na Pryglu.

 

Stany stojí. Materiál je nachystaný. Všechno je připraveno. A tak s Meriďákama vyrážíme prozkoumat okolní kopce. Val d´Isere totiž se sousedním Tignes tvoří bikepark velmi solidních parametrů - kombinace pěti velkých lanovek, 150 kilometrů trailů a úžasných hor je silný kalibr.

Tip: Lanovky v oblasti nejsou levná záležitost. S ubytováním ve vybraných hotelech nebo apartmánech dostanete KDO Card, se kterou máte lanovky a další aktivity v oblasti zdarma nebo značně výhodněji. Podle tajné (a námi neověřené) rady slečny z turistických informací si KDO kartu můžete koupit v Tignes u lanovek za nějaké 2 Eura. Speciální nabídka ale platí jen v určité časové období letních měsíců.

 

Downhill, Freeride, Enduro, XC. Je tu všechno. 29 trailů. 2 zelené, 10 modrých, 5 červených, 3 černé, k tomu bikeland a nějaké další věcičky. Nakopané a dobře udržované. Někdy trochu slabě značené. Bikové zábavy je tu na celý týden. Bohužel je pozdní odpoledne a my máme jen jeden pokus.

 

Lanovka Olympique nás vyplivuje pod vrcholem Toviere (2695 m.n.n.) a my máme rázem jako na dlani celý masiv okolních vrcholů. Ne ne, nejsou to malé hory.

 

Variant jak dolů je spousta. Ale čas nás tlačí ke zdi, a tak volíme nejjednodušší cestu do našeho údolí - trail L´Enduro. 8 kiláků a 840 výškových. Úzký trail nás vede po horských planinách, panoramata jak z praku všude kolem.

 

V polovině se trail láme do údolí horské říčky a nevypadá věru zle.

 

Do Val d´Isere přijíždíme, právě když se mraky šikují na pravidelnou odpolední "horkou" bouřku. Co vám budu povídat, bylo to o fous.

 

DEN 2

Místní průvodci z vyhlášeného Trail Addiction nás berou pod Mont Blanc na epický celodeňák. 14 kilometrů po hřebínku a 1400 výškových sjezd do údolí. Cukrárna. Dalších 12 kiláků stoprocentního singlu řízlých peprnýma 1300 výškovýma. Famózní. Ale na report si počkejte;)

 

DEN 3

Dnešek je ve znamení tréninku na závod svěťáku. Ondra Cink poprvé nasazuje čerstvý arzenál v podobě karbonových DýTý a galusek od Rubeny (kdyby vás zajímala cena nových kol - je to necelých 80 000 Kč ;). V závodě je nakonec nepoužil kvůli špatnému počasí a tomu, že galusky nebyly ještě k dispozici v hrubším dezénu. V Londýně už ale nová kola Ondrovi svištěla o sto šest.

 

Na to jaké kulisy obklopují Val d´Isere, trať nebyla nic extra. Nahoru dolů po loukách a jen jedna drsnější pasáž.

 

DEN 4

Den závodu světového poháru horských kol. Kromě juniorů se dnes jedou kompletní kategorie cross-country plus tréninky DH. A aby to náhodou nebylo moc lehké, ráno se do údolí tlačí černočerné mraky a je jasné, že slunečné počasí předchozích dnů je už jen suchou vzpomínkou.

 

Těsně před startem prvního závodu se spouští liják. A jak to vypadalo dál? Počkejte si, co nevidět vyplivnu nějaké to video.

 

DEN 5

Včera v podvečer jsem našel kousek za Val d´Isere geniální stezku zakouslou do skály nad azurovou řekou. Při návratu mě hodinu zalévala průtrž mračen, ale i kdyby mi na hlavu vylili půlku Slapské přehrady, stálo by to za to. Dneska na trail vyrážím s klukama z Merida Biking Teamu, které se mi podařilo přemluvit na trochu focení a natáčení. Kdyby to dnes nevyšlo, brečel bych celou cestu domů! Vyšlo to. Takže brečím u zpracování fotek a videa až doma, že už jsem doma. Těšte se.

Tak takových bylo hektických pět dnů ve Val d´Isere. Pokud vám to v textu uniklo, to nejlepší z fotek a videa vás teprve čeká. A jestli je na co se těšit? Řekl bych že jo.