Ve čtvrtek dopoledne ještě dodělávám nějaké pracovní resty, před obědem nabírám Mraka a ve dvě odpoledne jsme už na hřebenu nad Vrátnou. Bůh žehnej dálnicím a lanovkám.
Tip: Pokud chcete ušetřit síly, z Vrátné vás na hřeben vyveze kabinková lanovka za 9 Euro. Jde tak například nechat auto v Terchové (kvůli lepšímu návratu), odkud k lanovce (zastávka Vrátná-Výťah) jezdí autobusy.
Jdeme jen na lehko, po sněžnicovém přechodu Velké Fatry je to víc než příjemná změna. O batozích na zádech ani nevíme a člověk si to hned všechno mnohem víc užívá.
Tip: Vyrazit na hřeben na lehko (bez sněžnic, lyží nebo maček) jde jen ve specifických podmínkách - když na hřebenu není čerstvý sníh nebo led. Pokud si nejste jistí aktuálním stavem, radši se informujte u Horské služby!
Ubytko máme naplánované na Chatě pod Chlebom a hlavní přechod na pátek, takže dneska se jen tak lehce potulujeme a vydatně kocháme po hřebenu směrem na jih. Nejdřív kolem Velkého Kriváňa, se 1709 m.n.m. nejvyšší hory Malé Fatry.
Pak po hraně až na Pekelník...
...s parádním výhledem na Malý Kriváň, který se nám exhibionisticky odhaluje a zahaluje v hustých mracích. Odpoledne se pomalu přesýpá k večeru, a tak se točíme zpět do Snilovského sedla k naší chatě.
Po cestě si dáváme povinný výšlap na Velký Kriváň. Oblačnost nám fičí přes hlavy, chvílemi vidíme její horní hranu, ale už je to jen horší. Výhledy dnes došly.
Za třičtvrtěhodinku už sedíme ve vyhřáté chatě, v bříšku nás hřeje nelidská porce polévky, na stole stojí poctivé halušky a studené pivo už se nese.
Tip: Webkamera Chaty pod Chlebom je jedna z mých nejoblíbenějších. Stačí mrknout a hned máte přehled, jak to "nahoře" vypadá.
Mrak se jde pomalu uložit ke spaní, ale ja ještě beru foťák s baterkou a jdu mrknout, jestli by nešla ulovit nějaká pěkná fotka. Měsíc bude svítit o sto šest a s nízkou oblačností by to mohlo být zajímavé divadlo.
Tip: Chata pod Chlebom má vynikající polohu v centrální části Malé Fatry, jen kousek pod hřebenem. Ubytko na pěkně vytápěné půdě je za 8 Euro, pokoje o 2 E víc. Doporučujeme.
Sice se musím vydrápat vysoko nad chatu, ale aspoň se rychle zahřeju. Když mám vybrané hezké místečko, Měsíc právě vychází.
Z husté tmy je naráz světelná diskotéka. Rychle letící mraky mi sice zlomyslně blikají světlem Měsíce, ale nakonec to jakžtakž trefuju. V dálce vyplouvá typická silueta Západních Tater.
Mraky v dolinách víří a bublají a čerstvý vítr je vyfukuje stále výš. Tak ještě jedna fotka a hotovo. Mlha, tma a videtelnost na 10 metrů. Chatu pod sebou už dávno nevidím, a tak nezbývá než usilovně stopovat vlastní šlápoty.
Tip: Když chcete dělat noční fotky, neobejdete se bez stativu, který umožní dlouhé expozice. Často se budete totiž dostávat až na 60 sekund. Ideálně byste měli exponovat kolem 30 sekund, aby se hvězdy neprotahovaly do čárek. Snažte se také držet ISO co nejníž kvůli šumu. Výhodou je samozřejmě světelný objektiv.
Budík máme nastavený před šestou hodinu. Ale luxusní počasí předchozích dnů je pryč. Smůla. Východ slunce se dnes nekoná.
Na hřebenu je mlha, že by se dala krájet.
Když přecházíme Chleb, zničeho nic se mlha otevírá a my stojíme na hraně moře oblačnosti.
Radujem se jak malí kluci a do toho do nás brutálně buší vítr. Ale stojí to za to.
10 minut, okno v mracích je pryč a nás opět obklopuje mlha s viditelností na pět metrů. Vydrží s námi už zbytek dne. Aspoň si Mrak udělal nový melír.
Kolem poledne jsme pod Rozsutcem, kde už to stáčíme dolů.
Zbývá seběhnout do Těrchové, v nohách lehká dvacítka kilometrů a valíme domů. Stačilo. Hlava vyvětraná, nohy protáhlé. Co víc si přát.