Středa. Sedím u počítače, oči vypálené, záda pokřivené a do toho zvoní telefon. Volá Mrak, že na Slovensku napadlo za poslední dva dny metr nového sněhu. "Hmm, super. Díky. Ale předpověď počasí po telefonu jsem si neobjednal," nasazuju mazanou preventivní kličku. Ale Mrak je na mě připravený dobře: "Dáme na sněžnicích hřeben, nahoře přespíme v útulni. Na takové podmínky čekám celý rok!" - "Nikdy jsem to nedělal voe. A nemám sněžnice," následuje můj druhý úhybný manévr, ale tak nějak už vím, že do toho půjdu. Je z toho cítit supr zážitek na sto honů.
Tip: Nemáte sněžnice? Nevadí, dají se půjčit snad v každém outdoorovém obchodě nebo půjčovně. Výhodnou variantou je například každodenně otevřený Hudy Sport přímo u hlavní cesty Žilina-Martin - doma zarezervujete, po cestě do hor vyzvednete, na cestě domů vrátíte a máte to prakticky bez starostí. Ať budete půjčovat kdekoliv, půjčovné je obvykle cca 200 Kč na den.
Je sobota dopoledne a už si to vyšlapujeme Necpalskou dolinou směrem do nitra Velké Fatry. Doliny tu umí být dloooouhé, naštěstí je skoro celá prohrnutá, takže kilometry ukrajujeme levně a rychle.
WikiInfo: Veľká Fatra je typická vysokým zastúpením zachovaných karpatských lesov, v ktorých prevažuje európsky buk, ktorý zaberá 90% plochy v kombinácii s hrebeňovými pastvinami, ktoré sa datujú do 15.-17. storočia do obdobia známeho ako Valašská kolonizácia. Nachádzajú sa tu aj zvyšky lesov škótskej borovice a Harmanecké údolie je významné ako najbohatšia tisová lokalita v strednej a pravdepodobne aj celej Európe. Jadro pásma je zložené zo žuly, ktorá iba na málo miestach presahuje na povrch, častejšie sú rôzne bridlicové hrebene známe ako Hôlna Fatra a vápencové a dolomitové skaly, ktoré tvoria malebné terény známe ako Bralná Fatra. Sú tu aj rôzne krasové oblasti, prevažne jaskyne, pričom Harmanecká jaskyňa je aj otvorená pre verejnosť. Rôzne druhy skál a pôdy, rôzne typy terénu a lúkami a pastvinami, útesmi a údoliami poskytujú podmienky pre veľmi bohatú flóru a faunu. Žijú tu v hojnom počte všetky európske druhy mäsožravcov: medveď hnedý, vlk dravý a rys ostrovid.
A sněhu přibývá...
Na konec doliny jsou už i lesácké zetory krátké, a tak je čas nahodit sněžnice. Je to moje sněžnicová premiéra, z domu si k nim vezu respekt, ale pochopení "jak na to" trvá sotva minutku. Tak jdeme na to!
Před námi je nějakých tisíc výškových na hřeben a vrstevnice jsou v mapě namačkané jak šalina v pondělí ráno. Naštěstí to stoupání dneska nebolí, okolní kulisy jsou účinnější než dvě krabičky brufenu.
Stopu před námi už někdo prošlápl. Kdyby ne, stálo by nás to o dost víc.
Konečně vycházíme nad hranici lesa. Zasloužená paráda. Ty výhledy jsou zaručeně léčivé.
A máme tu první orientační kvíz. Jsme těsně pod hřebenem, ale kde přesně? V horách se s Mrakem vyznáme, ale s metrem sněhu a nulou značení je to trochu jiná liga. Naštěstí máme podle prošláplé stopy jen dvě varianty - doleva nebo doprava?
Doleva. Stačí pár kroku a stojíme u salaše Mandolína, našeho dnešního pelíšku. Původně jsme chtěli zakotvit na salaši pod Suchým vzdálené jen pár stovek metrů, jdeme se tam i podívat, ale mají tam dnes výroční zasedání zasloužilí pěstitelé chilli papriček a aktuální nálada naznačuje, že se tam spát moc nebude. Tak aspoň vysvobozujeme dva Slováky Michala a Michala na skialpech a vracíme se s nima zpět zabydlet Mandolínu.
Kluci rozdělávají v kamínkách oheň a my se s Mrakem jdeme podívat po nějakém dřevu. Ve vymrzlé salaši pomalu začíná být docela útulno. Oheň umí v zimě divy.
Co na tom, že to není žádný hilton. Vlastně je to docela sluj. Ale máme sucho, teplo a něco v žaludku - naše spokojenost by se dala krájet. Venku je už dávno tma, ručičky někde mezi osmou a devátou, únava nás nenápadně tlačí do postele. Když v tom...
...poklidné praskání ohně v kamínkách přeruší ostré zabušení na dveře, následované vpadnutím už řádně promrzlým zoufalcem. Je to Polák a vysvětluje, že shání ubytko pro svou výpravu a že část jich jde hřeben bez lyží i sněžnic, což znamená, že se museli dost často propadnout skoro po pás. Asi kamikadze výprava. Salaš jsme si už ve čtyřech pěkně zabydleli, ale jasně že se místo pro pár nových nocležníků najde. "Jest nas dziesięć," zmiňuje mezi řečí Polák. Tak a máme po romantice
Noc byla víc v pohodě, než jsme čekali. Mrak i já jsme měli dva spacáky, nakonec bohatě stačil jeden. Ale ještě že tak, nikdy nevíte, co se v horách semele a je potřeba být připravený i na záložní scénáře. Stáváme brzo, no žádný východ slunce nás nečeká. Oblohu mají pod palcem těžké mraky a teploměr se klepe zimou někde u mínus patnáctky.
Na snídani dáváme nějakou tyčinku, Mrak trpělivě rozpouští sníh na čaj, plníme termosky, balíme batohy a vyrážíme na hřeben.
Na hřebenu jsme dnes první. Slabé, ale vytrvalé sněžení a čerstvý vítr klouzající přes fatranské hřbety už stihli zahladit všechny včerejší stopy. Nezbývá než se spolehnout na tyče.
Pomalu se šineme pruďákem na Suchý vrch a výstupová dřina blahodárně zahřívá naše těla. Najednou se mezi stromy otvírá nádherný výhled na salaš obsazenou milovníky chilli. Podle klidu, který dole panuje, se večírek pěkně protáhl.
Na Suchém už začíná solidní sajgon. Viditelnost tak na jednu tyč. Od Nízkých Tater fičí vítr, že by si jeden nejradši zavolal taxíka.
A stojíme na Ostredku, s 1592 metry nejvyšší hoře Velké Fatry. Na oslavy to moc není, výhledy žádné a masáž obličeje sněhovými jehličkami přestala být příjemná už dávno. Otáčíme se z hřebene dolů.
Ještě chvíli se drkotáme po na beton vyfoukaném hřebínku, ale za chvíli se už noříme do království prašanu, které na nás čeká za prudkým zlomem do doliny. Vítr bezzubě klouže vysoko nad našima hlavama, všude božský klid a s Mrakem dolů skotačíme v metru neporušeného prašanu.
Za úžasným freeridovým sešupem začíná Dedošová dolina, plná rampouchů, úzkých kaňonů a typických bledě modrých, do závratné výše se tyčících skal. Naše zimní čtyřicetikilometrové dobrodružství pomalu končí. Zbývá se prokousat dlouhou dolinou do první vesnice, kde chytáme autobus do Necpal a kolem páté už sedíme v autě. Probouzející se bolest unavených svalů bohatě kompenzuje euforie z čerstvých zážitků. Tak taková byla moje sněžnicová premiéra. Mraku díky že jsi mě vytáhl a všem milovníkům hor doporučuju! Kdybych měl deníček, určitě bych si u zimní hřebenovky Velké Fatry udělal spoustu srdíček.
Tip: Nezapomeńte se podívat na záložky na začátku článku. Najdete v nich video, mapu trasy s GPS záznamem ke stažení i pár praktických tipů pro ty, kteří by také chtěli vyrazit.
Délka: 39 km
Převýšení: 1852 m
GPX download:
PÁR TIPŮ, KTERÉ BY SE VÁM DO ZAČÁTKU MOHLY HODIT:
1. Počítejte, že na sněžnicích ujdete zlomek toho, kolik zvládnete normálně. Pro nástup do hor si proto vybírejte frekventovanější doliny, které bývají buď odhrnuté lesáky nebo prošlápnuté turisty. Ušetříte tak důležitý čas i síly.
2. Pokud se neorientujete v horách, zůstaňte doma. Hory, kam vyrážíte, byste měli znát - vysoká vrstva sněhu, sněžení a minimální viditelnost jsou těžcí protihráči vaší orientace. Dokud se držíte tyčového značení hřebene, je to většinou v pohodě, velkým problémem může ale například být hledání salaší/útulen, které často leží bokem. Pokud k nim neni prošláplá cesta, nemusíte je vůbec najít.
3. Dokud se hýbete, tak je teplo. Na hřebenu bylo cca -15°C se silným nárazovým větrem, ale stačily mi softshellové kalhoty, nahoře merino s dlouhým rukávem, lehký fleece a dobrá softshellka - i když jsem zmrzlík, bylo to uplně v pohodě. Mrak chodí jen funkční triko s dlouhým rukávem a goretexka. V záloze jsem měl ale funkční dlouhé spodky, suchou vrstvu (funkční dlouhý rukáv + lehký fleece), teplý fleece a goretexku.
4. Když nemáte zimní spacák můžete zkombinovat dva lehčí. Mějte teplotní rezervu i při plánovaném spaní na salaši/útulně a nespoléhejte se na komfortní teplo - může být málo dřeva, do některých útulen hodně fouká (jejich stav si můžete zkontrolovat v databázi na hiking.sk). Oba jsme si nesli dva spacáky a i když jsme použili jen jeden, příště je zase vezmeme.
5. Na co byste ještě neměli zapomenout: větší terčíky hůlek, návleky na boty, dobré ponožky včetně náhradních párů, čelovka/svítilna, nabitý (!) telefon s číslem na horskou službu, funkční termoska, švýcarák.
6. Na stránkách horské služby si zkontrolujte aktuální počasí a lavinové nebezpečí a přizpůsobte tomu své plány.
