Díky spolupráci s českou značkou Superior do naší garáže už na podzim minulého roku zaparkovaly tři fully připravené na sezónu 2013. Od té doby jsme na nich absolvovali pěknou řádku náročných výprav, které je ještě před tím než zamířily mezi regály, důkladně prověřily. A co jsme o nových Supech zjistili?
Hned na úvod je třeba zdůraznit jednu věc. Následující řádky nebudou o poměřování milimetrů, ani grafech, procentech a dalších husto-odborných věcech. Takové to supervážné a jakože exaktní testování jde mimo nás. Na neposkvrněnou objektivitu si taky nebudeme hrát. Připravte se na souhrn praktických postřehů a dojmů získaných dlouhodobým používáním. Tedy hlavně to, jak se nám na kolech jezdilo, co nám při tom na nich vyhovovalo a co vadilo.
Slušnost je také zmínit, že Supy si to u nás musely poctivě odpracovat ve všemožných podmínkách – od kamenného masakru na hřebenu Babí hory, přes rychlé úseky trailů pod Čachtickým hradem a Vršateckými bradly až po šlapavé výpravy jako byla hřebenovka Vizovických vrchů. Nakonec se z toho vyklubala skoro půlroční mise. Tak jak obstály?
1. Co nás na kolech chytlo hned po vytáhnutí z krabice je jejich zpracování – lak, detaily rámu, výběr komponentů – to všechno je na úrovni špičky v oboru. Když připočítáme decentní design v dominantní stříbrné, máme z toho „prémiový“ pocit.
2. Další, už trochu detailnější pohled patří ne zcela obvyklé skladně komponentů. Místo monotonní klasiky „Fox, Shimano, Fox“ je na všech kolech daleko zajímavější oháknutí. DT Swiss, Magura, Rock Shox - což mě osobně baví mnohem víc.
3. Asi jediná věc, co nám není úplně po srsti, jsou 660 mm široká (úzká) řídítka, což ale briskně řešíme povytažením lock-on gripů na potřebnou šířku. Jednoduchý, přitom spolehlivý trik. A je po problému.
4. Zakončením našeho prvního seznámení jsou řídítka nacpaná páčkami – brzdy, řazení, k tomu na každé straně páčka ovládání vidlice, tlumiče, respektive teleskopické sedlovky. Na první pohled trochu divočina, ale po první vyjížďce jsme jednohlasně uznali, že smysl páček prostě dává smysl. Stačí malý pohyb palci a z terénní mašiny máte vpředu i vzadu sportovní prkno. Velké plus pro využití kola.
Dál se už Supům mrkneme na zoubek pěkně postupně.
Schválně začnu bikem, který jsme vlastně ani nechtěli. 100 milimetrový full na 29kách přece nepatří do hor, maximálně tak na trasu maratonu. Chacha. Nebudu chodit kolem horké kaše. Z 959ky se stal můj miláček, který do mě napumpoval pořádnou injekci nové radosti z bikování. Ta lehkost s jakou si letí krajinou je prostě boží. Na devětadvacítkové kola v jejím podání jsem si musel zvykat zhruba pikosekundu a už jsem měl pocit, že na ní sedím odjakživa. Jasně, není to žádná bezedná drtička trailů, v kamenitých sekcích narazíte na její limity poměrně brzo, ale to je velkoryse vykoupeno samozřejmou svižnosti jízdy kupředu.
Častokrát jsem se přistihl, jak si sám sobě s radostí nastupuju v kopcích (kdo se mnou někdy jel, ví, že jsem mistr světa v lenosti). Kde mě 959ka bavila úplně nejvíc, byly obyčejné každodenní vyjížďky, při kterých hoblujete podobné trasy bez extrémů, takové ty české kopečky, často s potřebou delších neterénních přejezdů.
Rock Shox , DT Swiss, Magura i Shimano odvádějí svou práci bez výtky. Z problémů se vyskytl jen uvolněný zadní výplet, když Mrak na Vršatci zkoušel jak daleko a vysoko jde na devětadvacítce doletět, ale po dotažení už to drželo až do konce (podle infa ze Superioru byl důvodem ruční výplet na vzorkovém kole - sériové kousky mají už strojový výplet). Jediné co jsme já a můj zadek nepochopili, je ploché a tvrdé sedlo Fízi:k Tundra, které se na kolo dostalo omylem z nějakého hororu.
Shrnuto a podtrženo 959ka je pro nás moc příjemné překvapení a do kopřivnické fabriky posíláme palec nahoru za skvěle postavenou devětadvacítku.
(navážená hmotnost 12,26 Kg, bez pedálů, ve velikosti M)
Komplet specifikaci a fotky čistého kola si nastudujte TADY.
Teď se pojďme podívat na zoubek biku, na který jsme se těšili asi nejvíc. 950ka je totiž čerstvá novinka pro rok 2013 postavená na 150 milimetrech zdvihu. Na jeho koncepci jde přitom poznat, že byl vyvíjen podle požadavků švýcarského trhu – vysoký zdvih a bytelnost, přitom nízká hmotnost a obratnost. Když v Alpách táhnete kolo půl dne někam do mraků, abyste druhou půlku dne mohli bojovat na technických, kamenitých stezkách, rychle pochopíte, že to jinak ani nejde. Já osobně příklon k této koncepci moc chválím. Zvlášť když vidíte, že kolo není nikde ošizené, a v navážených 13 kilogramech (velikost M, bez pedálů) dostanete kompletní výbavičku pro drsnější ježdění – přední a zadní pevnou osu, teleskopickou sedlovku RS Reverb s hydraulickým dálkovým ovládáním a dokonce i jednoduchý, ale perfektně fungující napínák řetězu C.Guide.
Zvláštní pozornost si určitě zaslouží bonbónek pod řidítky - vidle DT Swiss EXM 150. Už na první pohled zaujme dokonalým, až strojařsky okázalým zpracováním a radost nepřestává rozdávat ani při jízdě. Pocity by se daly shrnout do: perfektní chod, tuhost, výborné nastavení, stabilita. Podle nás o level lepší než všechny Talase a Floaty dohromady.
Co se týče jízdy. Kolo se nejlíp cítí v pořádných horách. Vyloženě žadoní o technické pasáže, rychlé sjezdy, kamenité sekce. Modelový případ, kdy se 950ka radostně mrskala jak ryba ve vodě, byla naše výprava na Babí horu – nahoru půl dne šlapání, tlačení a nošení, na hřebenu masakr po kamenných plotnách, dolů dostih přes skalky a kořeny a na konci dne byste si ji klidně vzali za manželku.
Tím se dostáváme k věcem, které bysme vytkli, kdybychom byli hnidopichové. Jsou dvě. První je uchycení tlumiče, které nepřeje nošení kola na rameni. Druhá věc je pocitově úzká šířka ráfků DT Swiss M480 vzhledem ke kategorii kola. Což ale jen dokumentuje naše urputné hledání nedostatků, protože jsme s nimi neměli jediný problém, i když na kole nejvíc jezdil David Krušina, o kterém se říká, že dokáže kolo zlomit z dvaceti metrů jen křivým pohledem.
Když to shrneme. 950ka stojící na dobře navrženém konceptu odolného, přitom lehkého all-mountainu, který je ideálně dotažený originálním výběrem komponentů, se může klidně rovnat se špičkou kategorie.
Komplet specifikaci a fotky čistého kola si nastudujte TADY.
930ka byla taková popelka našeho ježdění. Univerzál, který zvládne všechno, ale nikde nezazáří. Nepochopte mě špatně. Není to špatné kolo. Je stejně poctivě udělaná jako předchozí kousky. Kategorie fullů se 120 milimetry zdvihu to má ale těžké – nikdy nebude tak rychlá jako kola na devětadvacítkách, ani tak natěšená na terén jako fully kolem 140 nebo 150 milimetrů. Pro pohodové bikování si ji ale dokážu představit velmi dobře. Zvlášť pro holku bude tento lehký a snadno ovladatelný bike trefa do černého. Rock Shox, DT Swiss, Magura, Shimano. Vše šlapalo jak hodinky. Nevím, co víc byste chtěli víc slyšet.