V jižním Rakousku mají zřejmě nejdelší a nejpropagovanější flow trail na světě. Stojí za to?
Jojo, flow traily jsou v módě. První informace o novém přírustku na jihu Rakouska, necelých 500 kilometrů z Brna, začaly prosakovat už v průběhu minulého roku. Na začátku této sezony se pak projekt, který nese rukopis renomovaného stavitele Diddiho Schneidera i legendárního Hanse Reye, otevřel už naostro. Díky velmi potentnímu PR korutanské turistické centrály reporty z něj okamžitě doslova zaplavily cyklistická média. Pokud jste o "nejdelším flow trailu na světě" ještě nic nečetli, nejspíš jste byli na podnikové dovolené v jiné sluneční soustavě. My jsme se v Petzenu stavili někdy na konci prázdnin. Pozitivní a nadšené recenze naše očekávání vyšroubovaly do nebeských výšin.
Papírové údaje působí opravdu impozantně. Trail na 10 kilometrech celkové délky hospodaří s velkorysou dávkou 1000 výškových metrů. Jen z kopce. Zatáček je tolik, že je zřejmě nikdo radši ani nezkoušel spočítat. První čeho si všimnete je neobvyklý, důkladně zpevněný bílý štěrkový podklad. Tvrdý skoro jako beton. Po chvilce zvykání skvěle drží gumy vašeho biku a je ďábelsky rychlý. Jestli jste si o "dosavadních" flow trailech, ať už v Rychlebech, Svatém Mořici nebo třeba Livignu, mysleli, že jsou vyhlazené, Petzen zvedl laťku vyžehlenosti ještě o level výš. Specifikem jsou také velmi vysoké, skvěle "vyšejpované" klopenky a samozřejmě spousta "houpáků".
Dost keců, jedeme! Po pár šlápnutích se okamžitě cítíme jako na horské dráze. Terénní vlny se před námi řadí ve zběsilém tempu jedna za druhou. Flow tu stříká snad i z pařezů. Ve stále se zvyšující rychlosti se zvedá i příjemně hřejivý pocit vertikálního přetížení. Některé pasáže jsou až brutálně rychlé. Často se objeví větší vlna, nebo jejich série, vybízející k odlepení se od země, odrazové hrany jsou ale celkem nevýrazné. Kdo si chce zalétat, musí to dost tahat. Trail je tak spíš pro bikery, kteří se s leteckými operacemi teprve seznamují. Celých 10 kiláků nemáme šanci dát v kuse. Na krátký odpočinek zastavujeme hned několikrát. Jedna jízda dolů trvá kolem půlhodinky. Fakt zábava, flow není co vytknout. Ale...
Ale! Někde mezi první a druhou jízdou se jednohlasně shodujeme. Je to JEDNOTVÁRNÉ! Furt jak podle kopíráku: houpák - houpák - klopka - houpák - houpák - houpák - klopka. A furt dokola. Celých deset kiláků ani náznak změny charakteru. To by sám o sobě nebyl velký problém, za normálních okolností bysme si dali dvě flow jízdy, pak si odskočili na nějaký AM trail, na konci dne si zase zasurfovali dolů flow trail a byli bysme maximálně spokojení. Jenže smůla. Žádný další trail tu není. Pachuť na jazyce se ještě zvýrazní při pohledu do peněženky - 27 éček za jednodenní permici na lanovku? Na Mottolinu nevíte, na který z 13 trailů dřív skočit, a zaplatíte jen o 2 éčka víc. O Saalbachu, kde s Joker Card máte lanovky zadarmo, ani nemluvě.
A naše hodnocení? Řeknu to na rovinu. Petzen je rozhodně zábavný projekt s velkým potenciálem, ale k plnohodnotnému centru ho čeká ještě dlouhá cesta. Takže v tuto chvíli: Na první vyzkoušení super. Na půlden, když máte cestu kolem, OK. Ale dokud tady flow trailu neudělají pár bratříčků, na delší návštěvu to zatím není.