JULSKÉ ALPY A KARAVANKY: KDYŽ MÁLO JE NEJVÍC - 2.DÍL
Často to vypadá, že spousta bikerů neustále na něco čeká. Na léto. Na víc času. Na dovolenou. Na teplejší počasí. Na studenější počasí. Jako by se předpověď pro skvělé bikové zážitky zjevila jen jednou v roce. Ne! Jako důkaz vám ukážeme, co se dá vykouzlit s pouhopouhým jedním dnem dovolené.
Za sebou jsme nechali Julské Alpy s majestátním Kaninem i spektakulární útulnou, teď už míříme do Karavanek. Tento hřbet alpských dvoutisícovek tvořících přirozenou historickou hranici mezi Slovinskem a Rakouskem není bikově příliš frekventovaný, ale Ozzi sehnal od místních dobrý tip – trail Kofce - který chceme prověřit. Po stovce kiláků parkujeme nad městem Tržič. Rychle balíme, čelovky do kapes a těsně před západem slunce vyrážíme.
Před námi je 800 výškových k horské chatě na planině Kofce. Stoupání je sice pěkně ostré, naštěstí prakticky celou dobu po šotolinové lesní cestě. Nahoru přijíždíme až za hluboké tmy. Vítá nás stádečko krav volně nocujících kolem chaty.
Vevnitř už voní vydatná zelná polévka, kromě páru důchodců hrajících u vedlejšího stolu karty, jsme na chatě sami. Teda až na zřejmě trochu sociálně deprivovanou chatařku, která přisedá k našemu stolu a přátelsky prezentuje rozmanitost zásob domácích likérů a horských pálenek. Věru, pěkný… a dlouhý večer.
Kafe a snídani si bereme na terásku s dalekým výhledem do kraje.
Chata je těsně přimknutá ke statku, pod chatou se už rozvážně popásají krávy, je tu výběh slepic, mezi kterými hopsají králíci, na louce nad chatou volně pobíhá stádo koní. Pohledy uzavírá blizoučký hřeben Karavanek. Slunce začíná hřát. Znovu si připadáme jak v ráji. Z něj nás nevytrhává ani placení - za večeři, nocleh, dlouhou sérii koštování a vydatnou snídani platíme v přepočtu jen kolem české tisícovky. Tohle byla parádička!
Dnešní bikování začínáme vtipně setkáním s babičkou nesoucí hřib jak vrata od stodoly. Pan Smotlacha by měl radost, ale proto jsme se sem netáhli, že jo. Pouštíme biky z otěží a jde se na to.
Desetikilometrový trail Kofce směřující do údolí začíná ukázkovou kořenovou pasáží, jeho přírodní rytmus se pěkně střídá...
...rovinatější lesní sekce doplňuje trailová lambáda přes planiny s dalekým výhledem. Krásné úzké stezky doplňují kratší přejezdy horskými šotolinami.
Proti včerejšímu maratonu výškových metrů a drkotání kamenitými pasážemi má dnešek víc flow a jehličí. Mňam.
Zpět do Tržiče přilétáme po poledni. Endorfiny ještě příjemně bublají pod naší kapotou...
...rozhicované počasí si říká o malé zchlazení, a tak z kol skáčeme do ledových vlnek křišťálově čisté říčky Tržiška Bistrica. Parádní tečka parádních 3 dnů.
SHRNUTÍ: Z obyčejného zářijového víkendu se nám vyklubala jedna z nejintenzivnějších, zážitky brutálně napěchovaná, výprava. Kombinace těžkého a předlouhého sjezdu z Kaninu a příjemného rytmu Kofce trailu, k tomu neskutečné dvě noci v srdci dvou horských hřebenů. To vše za investici jediného dne volna. Potvrzujeme a podtrháváme. Ne, opravdu není potřeba týdny dovolené. Stačí se jen zvednout a vyrazit!
Jak se dopravit
Nejjednodušší varianta je samozřejmě auto. Dálniční známka je potřeba pro přejezd Rakouska, bez slovinské známky se obejdete.
Na čem vyjet
Kanin trail bychom na hardtailech jet nechtěli ani za trest, na ten je ideální enduro bike. Kofce se dají i na pevném biku.
Kdy vyrazit
Nejlépe mimo hlavní letní sezonu. Pozor na příliš brzký start - ve vrcholových partiích Julských Alp bývá po vydatných zimách hodně sněhu. Můžeme doporučit září a brzký říjen, kdy bývá stabilní počasí a v horách je už výrazně méně turistů.
Jak se orientovat
Rozhodně to chce GPS.
Kde se najíst a ubytovat
Doplnit zásoby můžete na horní stanici lanovky na Kaninu i chatě na Kofci. Jinak to chce vlastní proviant.
Zajímá mě náročnost
Zatímco Kanin je rozhodně spíše pro zkušené bikery, kterým nevadí ani nesení a tlačení, Kofce jsou univerzálnější, stále však horský terén.
Související reporty
