Vodní nádrž Lipno? Nejeden biker, tvor od přírody plachý, může být pověstí jedné z nejnavštěvovanějších rekreačních lokalit v Česku lehce vystrašen. Jenže až vám ukážeme tuhle parádní trasu naplněnou šťavnatými bikovými zážitky na březích řeky Vltavy a k ní přihodíme další neobvyklý barokní příběh, jistě dostanete chuť sbalit svého dvoukolého miláčka a okamžitě vyrazit.
Vodní nádrž Lipno postavená v padesátých letech minulého století je s rozlohou téměř padesáti kilometrů čtverečních největší přehradní nádrží i největší vodní plochou v Česku. K návštěvnickému boomu došlo po pádu železné opony, kdy do rekreační infrastruktury natekly velkorysé zahraniční miliardy. Na jedné straně tak díky tomu v okolí najdete velkou spoustu atrakcí, včetně bikeparku, na druhé straně díky tomu přicházejí i ne zrovna pozitivní věci – od sezónní přelidněnosti, přes vyšší ceny ubytování třeba až po podivně financované vily politiků. Takže vyplatí se na jih Čech vůbec vyrazit s bikem? Odpověď je jasná. Rozhodně ano! Tak zajímavou a různorodou trasu jsme vlastně už dlouho nejeli. Po jejím absolvování nás sice bolely nejen nožičky, bikerská duše byla však navýsost spokojená. Ale nepředbíhejme. Všechno pěkně popořádku.
Ještě jsme ani nesedli na kolo a už sbíráme první pozitivní body. Výběr výchozího bodu trasy, kterou jsme se jako obvykle snažili co nejvíce naladit podle not místních bikerů, se povedl. Naše další barokní dobrodružství totiž stylově začínáme ve Vyšším Brodě ležícím v příjemném závětří od lipenského rekreačního shonu a vyzdobeného velkolepým areálem cisterciáckého kláštera. Teď už ale konečně šlapeme proti proudu řeky Vltavy, přičemž si nejde nevšimnout dalšího místního „nej“. Nejjižnější česká obec je totiž také jedním z nejpopulárnějších nástupních bodů k splavení Vltavy, což dokumentuje čilý vodácký provoz všude kolem. Pokud vás trochu znervóznil rušný start výletu, nebojte. Za chvilku už necháváme za zády město i asfalt…
Pokud jste si ale mysleli, že se úvodní rychlopalba zajímavostí uklidní, jste na omylu. Po příjemné přírodní cyklostezce totiž právě vjíždíme do kaňonu rezervace Čertova stěna. Úzké údolí včetně řečiště Vltavy je tu ze všech stran pocukrované obrovskými balvany, které kolem nás vytvářejí okázalé scenerie. Není proto divu, že se k místu vážou mnohé legendy.
Vzniklo prý tak, že čert chtěl zničit nově zbudovaný Vyšebrodský klášter postavením kamenné přehrady, která by pak klášter spláchla. Na stavbu však měl jen jedinou noc, a když termín nestihl, po rozednění po něm zbylo jen nedokončené dílo po krajině rozesetých kamenů. Pravost legendy ověřovat nebudeme, faktem ale je, že Bedřicha Smetanu v roce 1882 inspirovala ke složení stejnojmenné opery. A aby těch zajímavostí nebylo málo – tento úsek Vltavy je považovaný za jednu z nejtěžších a nejkrásnějších přírodních tratí pro vodní slalom na světě.
Po projížďce čertovským staveništěm se přes Loučovice dostáváme přímo k mohutné, téměř tři sta metrů dlouhé hrázi lipenské nádrže a pokračujeme po nábřežní cyklostezce do Lipna nad Vltavou. O kladech a záporech frekventovaného rekreačního života si udělejte názor sami. Každopádně žádná velká zastávka tu není nutná, takže rovnou míříme ke Slupečnému vrchu, který se zvedá nad populární obcí. Stoupání lesní asfaltkou ke skoro devíti stovkovému vrcholu je nečekaně snesitelné a jeho závěr přináší i další příjemné bikové překvapení. Na dohled od populární Stezky korunami stromů se před námi začíná rozmotávat Floutrejl Lipno, který je, dá se říct, mladším a kratším bratříčkem Singltreku pod Smrkem. Po pár set metrech ochutnávky jihočeského flow se sice z hravé stezky odpojujeme, ale nebojte, na novotou vonící pětikilometrový trail se ještě vrátíme.
Další úsek nám sice začíná malým zklamáním po zjištění, že Alpská vyhlídka moc vyhlídky nepobrala, přesněji tedy, kdysi měla, ale časem poztrácela, dál už je to ale jedna velká paráda. Hřebínek z vrcholu Kaliště začíná úsekem mechem a trávou úhledně vystlané lesní cesty...
...ze které se napojujeme na úvodní část Singletrailu Frymburk vedené po starých lesních stezkách. A tohle je mňamka! „Jehličí, borůvčí, šišky a kořeny…brány endorfinů rázem jsou zbořeny,“ notuje si bikový poeta v našem nitru. A to není vše.
Na krásně rychlý přírodní úsek, který vás dovede na louku s kaplí sv. Marty a jedním z nejkrásnějších výhledů na Lipno, totiž plynule navazuje nakopaný, velmi houpavý flow trail moderních parametrů. Pecka, spojení přírodních úseků s novými pasážemi se zkrátka podařilo. Frymburská lokalita se navíc bude už brzo dále rozrůstat, takže nadějný projekt doporučujeme sledovat.
Po výživném točení řídítky přichází zklidnění na stoupání po lesních cestách zpět ke Kramolínu, kde se opět napojujeme na Floutrejl Lipno. Rukopis stavitele Tomáše Kvasničky je zde znát, proti frymburskému trailu je užší a méně vertikálně rozhoupaný, ale stále velmi hezky „pitelný“. Obzvláště závěrečná třetina před výjezdem na louku umí hezky vysvětlit definici flow.
Z údolí, ve kterém stávala dnes už zaniklá osada Kramolín, se můžete vyškrábat buď po svých, nebo ušetřit čas a síly a jako my využít lanovku na Slupečný vrch. Odtud se už začínáme po lesních cestách a stezkách proplétat zpět k Vltavě.
V cestě k řece nám ale stojí vrchol Luč. A oč je jeho název skromnější na písmena, o to je tento úsek výživnější. Neochotně směňujeme kýbl potu za výškové metry. Tlačíme. Konečně stojíme na hřebínku Luče, kde rozehráváme nelítostný souboj s kameny.
Vypadá to tu jako certifikovaná pobočka Rychlebských stezek, akorát nám ty megašutry nikdo neposkládal do chodníku. Dost často tlačíme, neseme a přenášíme. Jenže stezka se postupně umoudřuje a nakonec je z toho jeden z nejsilnějších bikových zážitků dnešní trasy. Ale bacha! Tento úsek rozhodně doporučujeme jen opravdovým bikovým fajnšmekrům.
Celá naše trasa se skládá ze tří menších, vzájemně se protínajících okruhů, které jdou dle chuti dělit nebo kombinovat. V Loučovicích se tak poprvé potkáváme s ranní částí trasy a vydáváme se na druhou stranu řeky do království klidu a míru. Zatímco v okolí Lipna a Frymburku jsme se pohybovali v epicentru rekreačního ruchu, tady potkáte lidi už výjimečně. Dlouhým stoupáním se dostáváme pod Medvědí vrch, kde sice hnědého huňáče už pěkných pár let nepotkáte, poslední tu byl uloven v roce 1826, zato tu ale ve zdejších hustých lesích můžete narazit na stádečko losa evropského. A už se blížíme ke Kapličkám. Nejprve přijíždíme ke kouzelnému jezírku obklopenému horskými loukami a rašeliništi, které v pozdním odpoledni dokonale zrcadlí tiše plující mraky. Na návrší nad ním, pár set metrů po staré, zarostlé, kamennými zídkami lemované vozové cestě, byla náves obce Kapličky pyšnící se výstavním kostelem. Její historie se spolu s desítkami okolních vesnic uzavřela v padesátých letech, kdy byly pohraniční osady vysídleny a srovnány se zemí kvůli vzniku neprostupného pásma železné opony. Dnes tu najdete už jen pár dávno přírodou pohlcených rozvalin a lavičku se vzpomínkovým křížem na místě bývalého hřbitova. Kdyby to nebylo klišé, jednoduše řekneme „magické místo“.
Po hřebínku Uhlířského vrchu se stáčíme zpět k Vyššímu Brodu. Lesní cesta střídavě morfující na úzkou stezku nás dlouhým sjezdem přivádí přes skalnatou vyhlídku na Vyklestilce až zpět do města s jediným fungujícím cisterciáckým klášterem v Česku.
TIP: PROČ ZŮSTAT DÉLE?!
V okolí vodní nádrže Lipno máte nepřeberně možností pro rekreaci a odpočinek, spoustu sportovních i volnočasových atrakcí – koupání, stezka v korunách stromů, bobová dráha, koloběžky, jachting a mnoho dalšího. Místní chloubou je samozřejmě velmi populární splutí Vltavy, úsek z Vyššího Brodu do Boršova patří mezi nejvyhledávanější. Zapomenout nesmíme ani na turistiku v Národním parku Šumava. Pro milovníky památek je nedaleko pohádkový Český Krumlov zapsaný na seznamu UNESCO i mnoho hradů a zámků. Pokud ani po našem výletu a návštěvě bikeparku Lipno stále nemáte dost kola, vyrazit můžete třeba podél 44 kilometrů dlouhého Schwarzenberského kanálu, který v minulosti sloužil pro splavování dřeva a dnes je lemován příjemnou cyklostezkou.
Ten je jednou z nejvýznamnějších památek jižních Čech i nejlépe dochovaných klášterů u nás, takže zastávka se rozhodně vyplatí. Rozsáhlý areál má i jednu zvláštnost. Kvůli nedostatku prostředků a konzervatismu správců nebylo přistoupeno k v té době běžné důkladné barokní přestavbě, takže dnes při návštěvě můžete obdivovat prolínání strohého gotického jádra kláštera se zdobnými barokními prvky oltáře, nábytku a uměleckých děl. No jo, zní to školometsky, takže jinak - je tu prostě krásně.
Pokud jste si mysleli, že naše výprava končí mezi zdmi vyšebrodského kláštera, jste na omylu. Tak jednoduché si to neuděláme, naši pravidelnou barokní zajímavost musíme teprve vysvobodit ze zajetí kopřiv. Od kláštera se proto vydáváme severním směrem po klidné asfaltce směrem na Rožmberk. Po pár kilometrech po cestě potkáváme drobnou, o to pozoruhodnější zajímavost – brzdový kámen. Takzvaný „výstražník“ označoval místo, kde měl vozka začít přibrzďovat vůz, aby nenarazil do koňského spřežení. Byly to vlastně vůbec nejstarší dopravní značky, kterých se však v Česku zachovalo jen velmi málo. Kousek dál nad vysokým meandrem Vltavy si už konečně můžeme užít výhled na mohutné sídlo jednoho z nejmocnějších šlechtických rodů české historie. Rožmberkové, kteří měli ve znaku proslulou pětilistou růži, ve své době směle konkurovali královské moci a měli zásadní vliv na rozvoj jižních Čech. Nad Rožmberkem konečně nabíráme správný směr. Barokní finále se blíží. Jedeme po polní cestě lemované božími mukami s nepřehlédnutelnou rožmberskou růží, mezi pestrými lesy střídanými krásně zvlněnými pastvinami, v dálce svítí kaple na vršku Tumberg.
Ještě poslední kilometry a za zatáčkou v Lachovicích jsme konečně na místě. Takhle skrytou a nenápadnou památku na baroko jsme v našem seriálu ještě neměli. Mezi křovím, kopřivami a náletovými dřevinami se krčí stará zemědělská usedlost z přelomu 18. a 19. století, kdy v českých zemích vrcholí rozkvět selského baroka. Kdybychom ji nehledali, nejspíš bychom ji bez zájmu minuli. I když je dnes už čtvercový statek, který patřil cisterciáckému klášteru ve značně zbídačeném stavu, stále je dobrou připomínkou, že baroko není výsadou jen dech beroucích chrámů, ale výrazně ovlivnilo i obyčejný venkovský život. Mimochodem historická usedlost je právě na prodej. Stačí jen dva a půl milionu a je vaše…
Vybikovaní, štastní a mrtví. Tak to má být;)
Jak se dopravit
Vzhledem k poloze lokality na okraji republiky ve většině případů vychází nejlíp doprava vlastním autem.
Na čem vyjet
Tady to chce univerzální bike, který zvládne opravdu těžký terén i vetší porci kilometrů po lesních cestách.
Jaké bude počasí
Nenechte se zmást jižní polohou – vyšší poloha a blízkost Šumavy umí i v létě vykouzlit chladnější dny.
Jak se orientovat
Až na pár úseků a křižovatek přehledná trasa, na které byste neměli bloudit. Přibalit mobil s GPS nebo navigaci vám však opět doporučujeme.
Kde se najíst a ubytovat
V okolí Lipna je sice nadstandardní hustota občerstvení na metr čtvereční, trasa vás ale povede hodně mimo civilizaci, takže svačinu se rozhodně vyplatí přibalit. Pro ubytování ve Vyšším Brodě můžeme doporučit Hotel Šumava – má velmi dobrou polohu, výborně tu vaří a personál je velmi ochotný. Počítejte, že v celé lokalitě jsou ceny za ubytování a stravování oproti zbytku republiky o něco vyšší.
Na co si dát pozor
Pokud nejste milovníci opravdu technických kamenných sekcí, rozhodně vynechejte část trasy přes vrchol Luč.
Zajímá mě náročnost
Trasa je díky kombinaci délky, převýšení i technických sekcí poměrně náročná. Pokud se nechcete zničit, jednoduše si ji můžete rozdělit na dva dny.