ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 12.DÍL - KOKOŘÍNSKEM K TAJEMNÉMU HRADU HOUSKA

Na naši další výpravu za napínavými příběhy z českých a moravských kopců vyrážíme na Kokořínsko. Romantická oblast plná typických kaňonů, pískovcových skal, malých vesniček a voňavých borovic na nás už čeká necelých třicet kilometrů západně od Mladé Boleslavi. Ostatně o charakteru lokality více než nynější název daný populárním hradem prozrazuje dříve užívané označení Polomené hory – tedy odkaz připomínající třetihorní rozlomení zemského reliéfu a následné vyvření magmatu, které mají na svědomí nezaměnitelnou členitost krajiny dnešního Kokořínska.

Se sličnými průvodkyněmi Jitkou Škarnitzlovou a Andreou Drengubákovou startujeme ze Mšena. Malé městečko považované za bránu do Kokořínska vás sice neohromí velikostí, zato svačinu si tu obstaráte v pohodě. Pak stačí zamávat útulnému náměstíčku, minout pár výstavních domů historického centra a za chvíli jste už v lese.

Sotva párkrát šlápneme do pedálů, začínají se kolem naší trasy v ďábelském tempu míhat turistické zajímavosti. Jako bychom se zjevili v nějaké reklamě na zážitky. Nejdřív míjíme kouzelnou atmosférou sálající prvorepublikové koupaliště napájené skalním pramenem. Pak pěkný výšlap lesní cestou a je tu Švédský val – zřetelné zbytky opevnění z dob třicetileté války.

 Za ním nesmírně fotogenická stará, do kamene hluboko vytesaná vozová cesta s názvem Průsečná skála. Pak pár pěkných stezek a už tu máme první roztodivné skalní útvary. Obří hlava. Žába. Faraon…

Zatímco nás Jitka neomylně vede do nitra Kokořínska, přičemž její trasa nevynechá jedinou lahůdku, já holkám servíruju podivuhodnou historii našeho dnešního cíle - královského hradu, který nechal vybudovat ve 13. století pro svého syna Housku Slavibor z rodu Pšovanů. Do kraje nás ale nepřitáhl původ stavby z doby Přemyslovců, gotická architektura ani renesanční přestavba. Magneticky zapůsobila tajemná pověst. Vznik hradu je totiž provázen řadou podivných okolností a otázek. Stojí na strategicky nevýznamném místě, nevedla tudy žádná obchodní cesta ani hranice, v těžko prostupných hvozdech se nedalo lovit, navíc stojí bez vlastního zdroje vody. Říká se proto, že nevznikl s úkolem klasickým hradů – tedy kvůli obraně před vnějším nebezpečím – ale naopak, aby chránil okolní svět před „něčím“ uvnitř…

Rychle se blížíme ke hradu Kokořín, kterému dala dnešní známou tvář až relativně nedávná novogotická přestavba ve dvacátém století. Potkáte tu hodně výletníků, takže opatrně.

Ale stačí popojet kousek od hradu a už jsme v lese opět sami. A má to pořádné grády – úzká technická stezka se pěkně po vrstevnici vrtí na jehličí a mezi skalami. Projíždíme jedno krásné místo za druhým.

Ale pozor. Trasa má spoustu nenápadných odboček a zákoutí, bez místního průvodce nebo trasy v GPS bych tu nejspíš bídně zhynul. Naštěstí mám Jitku s Andreou, a tak se záhy s jistotou napojujeme na ikonickou stezku bikového Kokořínska, která se rozmotává na žluté turistické značce za Střezivojicemi. Je dlouhá, uzoučká, technická, náročná a krásná. Pokud ještě nevěříte, že Kokořínsko ukrývá jeden z našich nejlepších bikových revírů, tady si to se vší rozhodností ujasníte.

Cestou si na žluté neodpustíme pár zastávek. Trochu vydýchat a hlavně okouknout parádní skály i uměle vytesanou jeskyni Úl s pěkně krkolomným přístupem.

Ale už se blížíme k našemu záhadnému cíli - hradu Houska. Z doma nastudovaných zdrojů vím, že jeho hlavní tajemství se koncentruje do gotické hradní kaple, kterou provází další řada nevyjasněných faktů a tajemství. Je atypicky umístněná, na zdech jsou vymalovány nevysvětlitelné motivy a v různých pramenech je zaznamenáno množství podivuhodných jevů, které se zde udály. Podle legend je totiž kaple považována za jakýsi „špunt“ ucpávající dávnou bránu do pekla. Povídačky pro děcka? Uvidíme! Kastelán nás už čeká…

V pozdní odpoledne vjíždíme mohutnou hradní branou na nádvoří, kde právě kastelán Miroslav Konopásek dokončuje poslední prohlídku dnešního dne. Dál už je jen náš. Ochotně se nás ujímá a rovnou vede naši „speciální“ exkurzi do překvapivě strohé hradní kaple. Kastelán nejdřív upozorňuje na těžko vysvětlitelný motiv - ústřední malbu levoruké polozvířecí lučištnice mířící na člověka - a pak začíná vyprávět celý příběh tajemství hradu Houska. Dle kronik zde měla koncem devátého století prasknout zem. Z ní se šířil sirný zápach i podivní tvorové, takže vzniklou štěrbinu lidé považovali za bránu do pekel. Díra byla tak hluboká, že nešla zasypat. Proto se ji rozhodli překlenout kaplí, která by tento ďábelský vstup chránila. Od té doby se zde udála řada podivných událostí a hrad je od svého prvního otevření veřejnosti v roce 1999 prakticky nepřetržitým objektem zkoumání různých záhadologů a ezoteriků.

Jak nejlíp vyzkoušet tajemnou pověst hradu? Přece nocí strávenou v něm! Není potřeba ani příliš přemlouvání a kastelán s naším nápadem souhlasí. "Dejte bacha. Dřív jsme přespání na hradu dělali běžně, ale museli jsme to zrušit. Pár lidí se nám tady v noci zbláznilo," jen tak mimochodem prohazuje kastelán při loučení.

Karimatky si rozkládáme v honosném tanečním sálu...

 ...s fantastickým výhledem na Máchův kraj vyšperkovaný typickou siluetou Bezdězu. Luxus!

Jakmile se pořádně setmí, stylově kolem půlnoci, s holkama vyrážíme na další prohlídku kaple. Ani teď se peklo před námi neotevřelo, přesto vám garantuju, že vám do zpěvu nebude. Takže nic? Těžko říct, zvláštní atmosféru místa si tu zkrátka musí vyzkoušet každý sám na vlastní kůži.

Ráno si dáváme klidný přejezd do Mšena, přitom účtujeme s Kokořínskem, které nás pohostilo opravdu velkoryse. Takovou kombinaci skvělého bikování, krásných přírodních kulis a množství zajímavostí jen tak nenajdete, to vám garantuju. K tomu si připočtěte jeden z nejtajemnějších hradů v Česku a máte v kapse další skvostný tip na výlet. Už balíte?
 

Nástupní bod: Mšeno

Cíl: Houska

Délka: 35 km

Nastoupáno: 1430 m

Povrch: 40% lesní a polní cesty, 45% lesní stezky, 15% asfalt

Obtížnost: Střední

Highlights: skvělé technické stezky, množství skalních útvarů, koncentrace zajímavostí

GPX download:

Jak se dopravit

Vedle tradičního auta vás do Mšena spolehlivě přepraví i vlak. Z Prahy například jen s jedním přestupem.

Na čem vyjet

V kokořínském terénu celoodpružené kolo stoprocentně využijete, ale na hardtailu se tu vyřádíte taky.

Jaké bude počasí

Oblast patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti v Česku. To ale neznamená, že byste to měli podcenit.

Jak se orientovat

Čeká vás trasa motající se hlubokými lesy. Rozhodně doporučujeme nejen mapu ale i GPS pomocníka.

Kde se najíst

V oblasti najdete množství hospůdek, restaurací a penzionů, stačí mrknout do mapy.

Na co si dát pozor

Oblast je hodně populární. Na úzkých stezkách buďte ohleduplní k pěším turistům. Hrad Houska je otevřen od dubna do října.

Zajímá mě náročnost

Nenechte se zmást nižší porcí kilometráže. Technická náročnost lesních stezek Kokořínska vás rozhodně vymačká nadoraz. Bikoví začátečníci mohou využít husté sítě cyklotras vedených po lesních cestách a okreskách.